6. 7. 2019

Proloupla jsem oči a zamžourala do rodícího se světla. Ještě je chladno, ale brzy se kruté slunce opře do rozpálených zdí našeho domu. Je léto. Žhavé, vysilující a úmorné. Takové dny, plné oslepujících záblesků a příliš intenzivních vůní nemá člověk spojené se smrtí. Smrt by v té záři a trylkování ptáků vypadala tak nějak nepatřičně. Ale…

27. 2. 2019

Když jsme ve tři hodiny ráno mířili do tiskárny na kontrolu obálky, říkala jsem si, že přeci jen tichá práce v kanceláři od osmi do čtyř nebyla tak špatná životní volba. Ale potom jsem viděla knihu. Poprvé v životě jsem ji vzala do ruky a zjistila, že se mi splnil dětský sen. Paradoxně ne ten že budu…